Tehovec
digitální povodňový plánB. Věcná část
Charakteristika zájmového území
Obec Tehovec leží v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji.
Obec leží 5 km východně od okraje Prahy a sousedí na západě s Říčany (mezi Mukařovem na severu a Svojeticemi na jihu). Žije zde 641 obyvatel ve 256 domech.
Součástí obce Tehovec je také osada Vojkov ležící u silnice I/2 z Prahy směrem na Kutnou Horu. Ve Vojkově se nachází léčebna pro dlouhodobě nemocné. V katastru obce pramení potok Rokytka, (pravostranný přítok Vltavy), která odtéká na západ do Radošovic. Do Louňovic na východě zase odtéká Vyžlovka a přítok Jevanského potoka.
Dopravní síť: Územím obce prochází silnice I/2 a silnice III. třídy:
- III/1011 Tehov - Strašín
- IV/11314 Svojetice - Tehovec - Mukařov
- Železniční trať ani železniční stanice na území obce nejsou.
Geomorfologie katastru
Patří mezi sídla v Pražské plošině, která spadá do Benešovské pahorkatiny. Rozloha katastru je 2,78 km2 a leží v průměrné nadmořské výšce 440 m n.m.
Hlavními vodními toky jsou Rokytka, Bublavý potok, Vyžlovka a levostranný bezejmenný přítok Jevanského potoka. Uvnitř obce je MVN rybník Na návsi.
Celkový reliéf v obci patří ke kopcovitého terénu Benešovské pahorkatiny. V katastru obce se nachází Chirana a.s., LDN Vojkov,
V obci je aktivní Sbor dobrovolných hasičů.
Benešovská pahorkatina
Benešovská pahorkatina je geomorfologický celek v severní a severozápadní části Středočeské pahorkatiny. Rozkládá se na ploše 2410 km² ve středních Čechách po obou březích řeky Vltavy. Oblast se nachází v povodí Otavy, Vltavy a Sázavy.
Tehovec se rozprostírá na samém severovýchodním okraji Benešovské pahorkatiny (dominantou je zde vrchol Hůra 490 m) jejíž severní svahy spadají do Tehovce..
U části Vojkov je PP (přírodní památka) Louka u Vojkova
Klimatické poměry
Základní rysy podnebí středočeského regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu a orientace hřbetů Benešovské pahorkatiny (jihovýchod severozápad, tedy podél převládajícímu větrnému proudění.
Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dní, v červenci dosahuje průměrná teplota 26 - 27 °C, na jihozápadě až 28 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110 - 160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok.
Sníh a sněhová pokrývka
Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smížené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Největší výška nového sněhu napadaného za 24 hodin činila 26 cm, výška souvislé sněhové pokrývky dosáhla maxima 79 cm v únoru 1947.
Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmožskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. přes 16 %.
Protipovodňová opatření v zájmovém území
V zájmovém území dochází k povodním z nadměrných srážek, sertvávajících delší dobu na stejném místě. Obranou je posílení retenčních schopností krajiny, realizace liniových opatření na zemědělské půdě (remízky, meze, příkopy, zatravnění) a také přírodě blízká opatření na menších tocích, jako jsou např. rybníky, mokřady a/nebo suché poldry.
Návrh rozvoje opatření na vodních tocích a nádržích
Z urbanistické ani dopravní koncepce územního plánu nevyplývají významnější požadavky na směrové úpravy vodních toků, rovněž vodní plochy se ponechávají ve stávajícím rozsahu. Na všech tocích v řešeném území je nutno pečlivě provádět běžnou údržbu, dbát o včasné opravy břehových nátrží Rokytky, jakož i odstraňování nánosů v korytě.
Obec Tehovec nespadá do území zvláštní povodně. Z hlediska hygieny a postupu Rokytky k Praze, by zde neměly být umisťovány sklady jedovatých či jinak nebezpečných látek, z hlediska energetiky by zde neměla být budována významnější energocentra, z podnikatelského hlediska by zde neměly být umísťovány sklady cenného zboží apod.